Pomníček všem botám na parkovišti Gladiator Race Milovice 2018, majitel neznámý |
Myslím, že tohle pojednání mohu začít stejně, jako článek věnovaný hodinkám:
Pokud chcete rozpoutat válku, zeptejte se v nějaké běžecké fejsbukové skupině, jaké by vám kdo doporučil boty. Úspěch zaručen. Nebude trvat dlouho a někdo vám odepíše:
"Jedině..."
Mohu-li něco poradit já, určitě se neřiďte názorem těch, kteří napíší "jedině".
Je potřeba si zodpovědět spoustou otázek, před tím, než si nějaké boty pořídíte. Chtěla bych hlavně zmínit pár věcí, které je třeba vzít v úvahu, pokud to mají být boty, ve kterých budete absolvovat OCR závody.
Dle mého názoru je výběr správných bot naprosto klíčový. Špatně zvolené nebo nefunkční hodinky vás nezastaví ani nezraňují. U bot se to stát může. A estetická stránka věci je tady skutečně to poslední. Každý člověk je jiný a bota musí v první řadě perfektně sedět.
Značek je mnoho. Já sama mám momentálně pět párů běžeckých bot od čtyř různých výrobců. Všechny mi sedí, střídám je podle typu běhu. Mám samozřejmě ty jedny oblíbené, ale ani o jednom páru bych nikdy neprohlásila "jedině". Vzdala bych se tím nadhledu a spadla do škatulky s nápisem "omezenost".
Po směru hodinových ručiček: Adidas Energy Boost 3 (silniční objemovka), Mizuno Wave Rider 18 (vysloužilá silnička na pás), Icebug Spirit 7 OLX (hrotovka), Inov8 Terraclaw 250 (trailovka), Inov8 X Talon 225 (závodní šlupka)
Fáze 1: Základní pravidla pro výběr běžecké boty
- Jste začátečník nebo zkušený běžec? (=běháte pravidelně několik let a máte na kontě kilometráž v řádu tisícovek)
- Jaká je vaše kondice, tělesná konstituce a hmotnost?
- Máte pronační, supinační nebo neutrální došlap?
- Jak máte široké chodidlo a jak vysokou klenbu?
Každý je jiný a proto každý odpoví trochu jinak. S vyřešením všech zmíněných aspektů vám pomohou v prodejnách běžecké obuvi. Určitě se vyplatí zajít někam, kde se na běžecké boty specializují a pracují tam lidé, kteří tomu opravdu rozumí. A dnes už mají i povědomí o OCR, takže poradí i s výběrem správného modelu k tomuto účelu.
Buďte realisté, nejste perfektní. Nikdo není dokonalý. Je dost možné, že máte například jednu nohu větší. Při výběru správné velikosti bot volte samozřejmě podle té větší nohy. Pokud si vyberete malé boty, čekají vás nejen bolestivé chvíle ale také poznáte, jaké to je nemít nehty (s tím se dost možná setkáte, i když body vyberete správně; je to součást života běžců).
Následky dlouhých a prudkých seběhů. Přesto, že bota je dostatečně velká. Otázkou je už jen to, jak moc bylo lůžko poškozeno. Podle toho buď nehet zůstane a bude pomalu nahrazován zdravým, nebo během pár dní odpadne.
Fáze 2: Co je třeba vzít v úvahu při výběru boty na OCR
- OCR závody se běhají v terénu. A často dost šíleném.
- Distance jsou různé, budete v botách muset vydržet několik hodin
- Boty budou většinu závodu mokré. Budete nich i plavat.
- Budete procházet bahnem, štěrkem, pískem i hrabankou. Všechen materiál se pochopitelně bude dostávat dovnitř.
- Budete šplhat, lézt po zdech i po boulderech.
Z toho všeho například plyne, že v luxusně odtlumených silničkách vám pšenka nepokvete. Vykvést by ale mohl slušný "silniční" lyšej. Hladká podrážka je přímá cesta do pekla (=na pohotovost). Bota nemůže být měkoučká i proto, že při lezení po různých stěnách se o měkkou hranu podrážky nezapřete.
Za měkkou hranu silniční tlumivky se nezapřete.
Rozdíl mezi podrážkou silničky a trailovky určené pro OCR je veliký...
Dále by měla být co nejužší kolem kotníku. Jinak se vám při průchodu bahnem dovnitř dostane tolik materiálu a velkých kousků, že vás to bude při běhu bolet a dřív nebo později zastavíte, abyste si boty zuli a vyklepali.
Uvědomte si, kolik času a úsilí vás bude stát zablácenýma rukama rozvázat zablácený dvojitý uzel*. A buďte si jistí, že jakmile si boty vyklepete, ihned vás zase do něčeho naženou...
Hned prvních pár závodů mě vyškolilo, že mé oblíbené trailovky nejsou to pravé. Zvolila jsem jiný model, který patřil do závodní řady - užší kopyto problém s vyklepáváním navždy vyřešilo.Cenou za to byla tvrdší podrážka, která mě ale přinutila zaměřit se na techniku běhu, aby kolena nedostávala tolik zabrat. Povedlo se. Takže nakonec, jak by řekli anglicky mluvící "win-win scenario". Je možné, že vám anatomie a stav kloubů použití "závodních šlupek" neumožní. Proto je třeba zkoušet. Dnes už je poměrně běžnou praxí, že na závodech různí výrobci zdarma, jen oproti vratné záloze, půjčují boty k vyzkoušení. Na OCR závodech často Icebug, na trailových Inov8, La Sportiva a další. Zkuste více modelů. Neulakomte se na tom, že ty první byly fajn. Nemusí to být jen fajn. Může to být naprostá paráda.Použijte vlastní hlavu a vycházejte ze svých pocitů z boty. Pokud čtete nějakou recenzi, podívejte se, kdo recenzenta sponzoruje (často to není recenze ale reklama právě pro sponzora).
Zapomeňte na nepromokavé svršky a impregnace. Když skočíte do vody celí, je taková věc absurdní. Ale o svršek se zajímejte. Neměl by být příliš nasákavý. Nejlepší jsou boty, ze kterých během pár kroků vodu vytlačíte. Další věc je to, že bota musí po namočení držet tvar, nepovolit a "nerozjet se". Moje zkušenost je taková, že při běhání za mokra v silničních objemovkách (velmi kvalitních) bota citelně ztěžkne a při každém kroku v ní čvachtám. U závodek s minimálním polstrováním změnu hmotnosti ani čvachtání nepozoruji. Když mám nohy v teple, vlastně ani nevím, jestli je bota suchá nebo mokrá.
Hroty. To je, oč tu běží...
Asi nikdy nezavládne příměří mezi zastánci a odpůrci hrotové obuvy. Mnozí by rádi na hrotech běhali všechny závody (protože hroty vám usnadní překonání mnohých překážek), někteří by je uvítali alespoň na zimních závodech. Můžeme chtít, co chceme, můžeme být naštvaní, hádat se, nadávat organizátorovi, který je nechce povolit, ale nic si tím nepomůžeme. Takže to nedělám. Život mě naučil, že stresovat se s něčím, co není v mých silách ovlivnit, je zbytečné. Lepší je se dobře připravit na všechno, co přijde.
Takže - je dobré mít hrotovky v botníku a vytáhnout je, když je to možné. Ale stejně důležité je připravit se na to, že je pravidla nepovolí. Trénovat techniku běhu za obtížných podmínek (za mokra, při náledí, ve sněhu), stejně tak jako překonávat překážky v bezhrotových botách. Uděláte pro sebe mnohem víc, než když budete vztekle mlátit do klávesnice a přes internet zasypávat organizátora svými názory na věc.
Často se zmiňuje otázka bezpečnosti. Každý má svůj "pádný" argument, ale nic není černobílé. Podívejme se třeba na takovou PR vlnu. Pokud máte hrotovky, zvyšuje se šance, že překážku zvládnete. Jenže, pokud se stane, že upadnete, tak sjet po vlně, která je rozrytá hrotovými botami, je asi takové, jako sklouznout se po struhadle... Takže, je to bezpečné? Je to nebezpečné? Jak pro koho...
Co se týká mě, mám jasno. Musím umět běhat bez hrotů. Argument, který je (pro mne) nad všechny je tento:
Mistrovství Evropy OCR - hrotová obuv není povolena
Mistrovství světa OCR - hrotová obuv není povolena
Nehroťte to. Hroty nejsou hřeby...
Hrotovou obuví se myslí terénní obuv s drobnými kovovými výstupky na podrážce. Většinou jsou kolem 2mm dlouhé s výceméně tupým koncem. Žádné mačky, žádné tretry. A dávejte si na to pozor. Čtěte pravidla závodů. I když jsou hrotovky povolené, je většinu specifikováno, co se hrotovou obuví myslí. S tretrami vám start nepovolí.
Žádné hřeby. Jde o drobné kovové výčnělky, které ovšem dokáží mnohé.
Hroty nezajistí lepší grip:
- pokud běžíte po silnici
- pokud běžíte po kamenech
- pokud běžíte po dlažbě (to jsme si krásně zabruslili na Excalibur Race Mayrau :D )
- pokud běžíte po kovových schodech, mřížích...
- na kovových překážkách
NA CO MYSLET PŘED ZÁVODEM:
Neplatí to jen pro OCR, ale obecně pro běh jako takový - základem úspěchu je dvojitý uzel. Neustálé rozvazování tkaniček rozčiluje, zdržuje a hrozí ztráta boty.
Boty utáhněte citlivě, aby na nohách držely co nejpevněji a nejtěsněji, samozřejmě ale nesmí škrtit.
Průchod hlubším blátem
- moc to neřešte, prostě se prodírejte co nejrychleji
- dobře vybranou a zavázanou botu neztratíte, pokud se to stalo, udělali jste chybu v případě
- do dobře zavázané a utažené boty se vám nedostane tolik bince, abyste museli vyklepávat
- pokud máte pocit, že se bota zouvá, je lepší tam vrazit ruku a podržet si ji, ale v případě, že máte hutné bahno do pasu, to půjde těžko...
- snaha neztratit botu tím, že budete přitahovat nárty se může rychle vymstít nástupem křečí
- někteří běžci si boty omotávají lepící pásku. Nemám vyzkoušeno, ale přímně si myslím, že kvalitní bota je praktičtější řešení
Po závodě
Nenechte bahno zaschnout. Pokud nemáte možnost boty vymáchat na místě závodu, udělejte to hned po příchodu domů. Když to nejde (nebo se vám nechce), alespoň je namočte.
Praní může být lehce deprimující záležitost. Je těžko pochopitelné, kolik materiálu boty pojmou. Někdy trvá hodně dlouho, než jste s výsledkem spokojeni, ale nevzdávejte to a boty pořádně properte. Kvalitní běžecké boty lze prát i v pračce, ale v zájmu zachování života a zdraví pračky, je třeba je nejdřív důkladně vymáchat ručně. A pak: má to cenu? Za týden stejně zase hupsnete do kvalitní hnědky. Já peru pouze silniční objemovky (jednou za půl roku). Spíš tak z rozmaru.
Po vyprání je moudré nechat botky dobře proschnout. Vložky vyndavám, nikdy se mi nestalo, že by se nějak zkroutili... Byla bych možná trochu opatrná s umístěním bot na rozpálené topení, ale to si musí každý zvážit. Každopádně potřebujete-li boty usušit hodně rychle, není nic lepšího, než staré poctivé noviny. Zmuchlaným papírem boty vycpete a jakmile vidíte, že je papír nasáklý vodou, vyměníte ho za suchý.
Praní může být lehce deprimující záležitost. Je těžko pochopitelné, kolik materiálu boty pojmou. Někdy trvá hodně dlouho, než jste s výsledkem spokojeni, ale nevzdávejte to a boty pořádně properte. Kvalitní běžecké boty lze prát i v pračce, ale v zájmu zachování života a zdraví pračky, je třeba je nejdřív důkladně vymáchat ručně. A pak: má to cenu? Za týden stejně zase hupsnete do kvalitní hnědky. Já peru pouze silniční objemovky (jednou za půl roku). Spíš tak z rozmaru.
Po vyprání je moudré nechat botky dobře proschnout. Vložky vyndavám, nikdy se mi nestalo, že by se nějak zkroutili... Byla bych možná trochu opatrná s umístěním bot na rozpálené topení, ale to si musí každý zvážit. Každopádně potřebujete-li boty usušit hodně rychle, není nic lepšího, než staré poctivé noviny. Zmuchlaným papírem boty vycpete a jakmile vidíte, že je papír nasáklý vodou, vyměníte ho za suchý.
V cíli Excalibur Race Vranov u Brna 2017
Související články:
Jak na to: Závodní čip
Jak na to: Hodinky
Jak na to: Výsledky a časomíra
Kde trénovat na OCR - překážky v Praze
Nově vznikající YouTube kanál k blogu - sledujte zde
Jak na to: Závodní čip
Jak na to: Hodinky
Jak na to: Výsledky a časomíra
Kde trénovat na OCR - překážky v Praze
Nově vznikající YouTube kanál k blogu - sledujte zde
Většinou je dobré dát ještě boty do pytle na prádlo, chrání to jak pračku tak samotné boty a ještě to je tišší. Většinou si vždy najdu nějaký návod například https://napovime.cz/navod/jak-prat-boty/ a podle toho jedu krok za krokem. Já tedy beru boty po každém větším závodu. Jinak běhu zdar :)
OdpovědětVymazatČasté praní bot v pračce považuji za zbytečné, nicméně když už jdu na to, zvládnu to i bez návodu, natož, abych ho hledala pokaždé. To zní opravdu dost úsměvně... :D
Vymazat