Je to lepší v rukavicích nebo bez? Které jsou nejlepší na ručkování? Pomůžou vám lepící pásky na prsty? Co s mozoly? Co se strženými mozoly? Mnoho otázek, které se neustále objevují a vyvolávají bouřlivé diskuze.
Rukavice
Na ručkování
Vyzkoušela jsem množství různých typů rukavic i mozolníky, ale vždycky jsem nakonec došla k závěru, že nejlíp je mi s holýma rukama. Jedinou výjimkou je šplh a ručkování po lanech a lezení po dřevěných překážkách, kdy mám prokazatelně o něco lepší grip v pracovních rukavicích za 40kč. Háček je ale v tom, že musí být všechno suché. I když máte pocit, že máte díky rukavicím lepší úchop, vyzkoušejte si v nich ručkovat trochu déle (alespoň 10 přehmatů). Většina rukavic se vám totiž začne dřív nebo později svlékat a naopak se stanou komplikací. To je asi nejzásadnější věc, která vás přesvědčí, že holé ruce jsou nejlepší a nejspolehlivější nástroj.
Na tresty
Rukavice s sebou občas beru, pokud očekávám nějaké prodírání trním, třísky, tresty na štěrku a podobně. K tomu výborně poslouží vysloužilé cyklorukavice nebo rukavice do posilovny. Pokud jste zdatní a s tresty nepočítáte, s rukavicemi se netrapte. Ale oceníte je například i při tahání břemen na lanech (kladka, necky...) ve chvíli, kdy lano klouže, ruce máte odřené nebo zkřehlé.
Vlevo fitness rukavice, které dobře poslouží k ochraně dlaně. Vpravo pracovní s pogumovanou dlaní.
V zimě
Trochu jiná kapitola jsou rukavice na zimní závody. Tady jde samozřejmě o tepelný komfort. Osobně mám výborné zkušenosti s běžkařskými. Mají větračky mezi prsty a i když jsou mokré, zahřejete je. Na překážky ale nejsou stavěné. Takže opět - nejlepší jsou holé ruce. Neustálé sundavání a nandavání může být otravné. Hlavně řešíte otázku "kam s nimi". Za gumu u kalhot, za výstřih. Kdekoliv drží a nepropadnou někam, kde je budete těžko lovit. Mě už tohle přestalo bavit a po Fulghamovském vzoru "Vše co potřebuji znát, jsem se naučil ve školce" jsem v letošní zimní sezoně úspěšně otestovala rukavice na gumě protažené rukávy. Stáhnete neřešíte. Po překážce jsou hned po ruce. Doslova. Chce to jen trochu poladit délku gumy, aby se vám rukavice nepletli pod ruce.
Na trénink
Trochu jiná situace nastává při tréninku. Na lezení a ručkování jsou, marná snaha, zase lepší holé ruce - trénujete přece na to, co vás čeká závodě.
Ale například na posilování - na jednoručky, osy, kettlebely, posilovací stroje jsou určitě rukavice vhodné. Chrání a šetří ruku, zpomalují tvorbu mozolů/puchýřů. Není třeba mít nejdražší značkový model na trhu. Svou funkci plně zastanou běžné fitness rukavice za 150kč např. z Decathlonu.
Lepící pásky a lepidla
Také jsem vyzkoušela. Ruce mi sice na překážkách lépe držely, ale jinak mě všechno ostatní štvalo. A trvanlivost také nebyla úplně nejlepší. Neustálé namáčení a špína lepivost snižuje. Zato se lepilo to, co jsem nechtěla (třeba prsty k sobě...) Netvrdím, že to tak je u všech pásek. Možná jsem jen neměla štěstí. S použitím lepidel (volejbalové) zkušenost nemám. Přijde mi to už trochu zcestné.
Nicméně je potřeba zvážit jednu zásadní věc - na běžných závodech to nikdo moc neřeší, ale pokud to s OCR myslíte trochu vážněji a rádi byste se dostali na nějaký mistrovský podnik, vězte, že tam jsou "lepiví" pomocníčci zakázaní pod trestem diskvalifikace. Na ME totiž jde o to, kdo má silný úchop, ne silné lepidlo.
Magnézium
Magnézium, magnézko, mágo, ocůnka... Prášková nebo tekutá substance, která vysušuje ruce a ty pak daleko méně kloužou. Nejčastějšími uživateli jsou (horo)lezci, gymnasté, crossfiteři... A překážkáři ho mají rádi také. Na trénink je to skvělá věc. Sama ho používám, ale v závodě je to trochu problém. V čem ho mít? Kam ho dát? Když je vše mokré, tak se to akorát rozpatlá a naopak ještě víc klouže. A hlavně opět - ne všude je povolené, takže je třeba číst pravidla.
Jak si tedy zaručeně zajistit lepší úchop (grip)? Jednoduše. Trénovat, trénovat, trénovat a zase trénovat. Určitě zjistíte, že to využijete i v běžném životě. Například já už nemusím pořád prosit, aby mi někdo otevřel zavařovačku. Naopak, jsem vrchní otvírač :D
Mozoly
Mozoly byly, jsou a budou. Mozol, to je vlastně překážkářův nejvěrnější kamarád. Jenže nevítaný. Pomůžu vám teď ušetřit možná i několik měsíců experimentování. Ne, vypěstovat si mozoly neznamená, že to ručkování bude bolet míň. Ruce se neotlačí, nezvyknou si. Bolest a destrukce kůže bude pořád stejná, akorát se s tím prostě smíříte. Trénink vám pomůže v tom, že budete ručkovat rychleji, chytřeji a s menším odporem. Což samozřejmě negativní dopady více či méně zredukuje. Mozoly musí pryč! To vyžaduje pravidelnou péči. Ztvrdlou kůži při koupání změkčit (krom horké vody pomůže i koupelová sůl) a obrousit pemzou. Já často brousím i na sucho - při sledování televize pilníkem na nehty. A obroušené kůži s regenerací velmi pomůžete, když ji budete pěkně pravidelně promazávat. Proč je důležité mozoly odstraňovat? Protože jsou to vrstvy ztvrdlé, v podstatě odumřelé kůže a ty se při kombinaci zvýšeného tlaku s třením (= ručkování) velmi rychle odtrhnou od spodních -živých- vrstev. Výsledkem je velmi bolestivá a krvácející rána v místě, kde ji potřebujete nejméně. I když budete tvrďáci a bolest překonáte, krev je vazká a hodně klouže. Zdravá, pružná a poddajná kůže se takto trhá mnohem méně ochotně.
Stržené mozoly
Pěkně načaté mozoly. V tomto stádiu je lepší trénink ukončit, protože je jen otázkou času, kdy se to utrhne. To, že tento stav nebolí, nic neznamená.
Stržené mozoly
Každopádně, pokud budete intenzivně trénovat a pravidelně závodit, občas si mozoly strhnete. Poprvé je to možná prospěšné, protože si uvědomíte, že tohle není nic, po čem by člověk toužil a začnete se o ruce pořádně starat.
Teď co s tím? Pokud se to stalo při tréninku, je samozřejmě rozumné to zabalit a jít si rány hned ošetřit. Při závodě je tento potřeba nejprve dokončit, ale pak už moc neotálejte. Lékárničku* se základními potřebami byste s sebou měli vozit se stejnou samozřejmostí, jako doklady nebo igelitky na mokré oblečení.
Čerstvě utržené mozoly. Level: Uf, ještě dobrý... Utrhli se skutečně jen odumřelé části kůže a pod nimi byla částečně vytvořená nová. Rány téměř nekrvácí. Stává se to méně často, ale bolí to pořádně i tak.
Ozkoušený postup ošetření:
1) Ránu pořádně vyčistit.
2) Odstřihnout visící kůži. Je potřeba odstřihnout vše, co už je nenávratně mrtvé (po pěti minutách od stržení už nepřiroste nic). Že stříháte dobře poznáte podle toho, že to fakt bolí, tzn. stříháte na hranici živé tkáně, která je schopná regenerovat. Pokud necháte na okrajích rány kusy odumřelé kůže a zbytky mozolů, budou ztěžovat hojení, protože seschnou a budou ránu zbytečně dráždit. Stejně skončíte u toho, že to pak budete dodatečně odstraňovat. Tak proč si ty nepříjemnosti neodbít najednou. Navíc každá hodina léčení se počítá.
3) Ránu potřete vrstvou léčivého gelu (mám výborné zkušenosti s hemagelem, jiní používají třeba metaxtren). Tahle věc je zásadní. Ránu chrání proti infekci, zabraňuje jejímu vysoušení a tvorbě strupů. Co se stane se strupem, když kůži na dlani natáhnete? Popraská a zranění se obnoví. Takže zapatlat mastí a přelepit náplastí. Polštářek náplasti také pomažte, aby nevsáknul mast z rány a nepřilepil se na ni. Pokud nemáte léčivou mast, nepřelepujte na sucho! Polštářek se přilepí a vy si při odtrhávání uškodíte. Aspoň vazelína je dobrá.
4) Takhle to nechte a moc do toho nerýpejte. Kontrolujte a převazujte jednou denně, nejlépe logicky po koupání.
Stržený mozol po cca třech dnech ošetřování. Zřetelně jsou vidět nedostatečně odstřižené části, které bude nutné odstranit dodatečně.
Rána po necelém týdnu. Opět je vidět, jakou neplechu působí na počátku nedostatečně odstraněná odumřelá kůže.
Stržený /nedohojený/ mozol a závod
Ne vždy máte několik dní na to, aby se ruce zahojili. Někdy si jeden den ruce potrháte a druhý den už musíte nastoupit znova. Co s tím? Zázraky nečekejte. Bude to bolet a po závodě na tom budete zas o něco hůř. Možností, jak si alespoň trochu pomoct je víc.
1) Můžete si ruce ošetřené výše uvedeným způsobem přelepit ještě třeba tejpou, aby náplasti co nejdéle vydržely. Může to ale mít vliv na klouzavost rukou. Stejně tak si přes ošetřené mozoly můžete dát rukavice.
2) Pokud jsou rány aspoň malinko zahojené, lze použít speciální náplasti na puchýře. Užívejte je ale s vědomím, že nejsou určené na ránu, na které chybí kůže. Takže se na maso třeba pod tlakem ručkování přilepí a budete je pak odtrhávat. Každopádně stejně jako léčivé masti i tyto koloidní náplasti nejen snižují tření, ale obsahují i látku, která mírně tlumí bolest. Ale opět nečekejte, že vám to umrtví ruce. To v žádném případě. Náplast můžete dál opět překrýt tejpem nebo rukavicí.
Ať uděláte cokoliv, delší náročnější závod to neustojí. Ale každá překážka se počítá. A ten pocit, že jste udělali maximum také :)
Lékárnička na OCR závody:
- nůžky (hodí se i na odstřihnutí přebytečných kusů pásek od čipů)
- náplasti (dobré je mít velký kus a odstřihnout dle potřeby)
- kus tejpu
- práškový Framikoin (na předpis)
- dezinfekce (ajatin, betadina, pro masochisty jodová tinktura, septonex :) )
- speciální náplasti na puchýře (Cosmos, Compeet)
- hydrogel (hemagel, metaxtren)
- léky dle individuální potřeby (paralen, ibalgin, fenistil, zyrtec, imodium, urinal, smecta)
Zvýrazněné jsou položky k řešení stržených puchýřů.
Související:
Jak na to: Boty
Jak na to: Závodní čip
Jak na to: Hodinky
Jak na to: Výsledky a časomíra
Kde trénovat na OCR - překážky v Praze
Já jsem našel suprové rukavice , které se dají používat jak na práci, tak jsou úplně ideální třeba i na kolo nebo sport :-) Také se mi stalo, že jsem kvůli prasklému mozolu nemohl dojet závod a od té doby jsem prakticky vždycky připraven.
OdpovědětVymazat